Včelařská konference

>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
------------------------------------------------------------
Ano ano, vážený příteli. O to se snažíme již dvacetosm roků a jaký je výsledek? Aby bylo možno dosáhnout takového efektu i u roztočů, museli bychom izolovat i jednotlivá včelstva, abychom zamezili migraci roztočů. Vhodná by byla i jejich chemická kastrace. To je však zatím stejná pohádka.
JK

Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu. A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.

Aleš Molčík napsal:

>Se snížením počtu roztočů se sníží i počet migrujících roztočů kteří Vám "přiletí" do úlu.
>A podle záznamů na OVS lze snadno vyčíst, že to snažení za těch 28 let, ve většině případů, nijak horké nebylo a, ale to je téma týkající se ZO.
..............

Zkusme fakta:
- nejen v našich ZO, ale všude na světě dělá roztoč problémy, ať se léčí čím chce
- na hubící přípravky zřejmě budou vznikat rezistence.
- snižování roztočů použitím hubicích přípravků se mi nejeví stejná situace jako popsaná situace u myší, ale uměle vytvořená (dost uměle vytvořená a stejně nefunguje nikde na světě)
- naše metodika vn ČR je založená pouze na tlumení roztočů, ale vůbec neřeší výběr odolnějších včelstev. vaše ZO je zřejmě světlá výjimka, proože to děláte i když Vás k tomu metodika nemotivuje. Stejně ale nevíte co by se stalo (a co se zřejmě stane) až vyšlechtění roztoči se nebudou chtít nechat vyhubit na tak nízkou úrověň, jak jste ve vaší ZO zvyklí.

Určitě to není vyčerpávající, ale k zamyšlení to možná stačí.
:)

Radek Krušina

S příspěvky od Radka a Karla mohu souhlasit, jenom chemie nestačí. Já jsem o něčem podobném jako je VT slyšel poprvé asi před deseti lety a asi o dva roky později jsem sledování spadu připsal do seznamu vlastností na selekci pro budoucí chov. Pionýr této myšlenky to takhle dělal už pár let před tím než jsem začal včelařit, takže já jsem do toho "vlaku" pouze přistoupil. Ten pionýr je dnes už pár let v důchodu. Ale myslet si, že přijde doba, kdy si koupíte matku a je po problému je podle mě nemožné, takhle nadoraz to ze včel šlechtění nevytáhne. Takže pořád bude záležet na včelaři jak se k tomu postaví. Teorie o velkém množství roztočů, kteří se sami vyselektují v neduživé chudáky nemá oporu ve faktu přirozeného výběru. Na udržení včelstva se musí podílet včelař a dopracovat se k tomu.

ALešM:
>A jestli to z hlediska " šlechtění" roztoče funguje podobně, jako u myši, tak je žádoucí udržovat ve včelstvu co nejmíň roztočů, aby došlo k jejich " genetickému vyčerpání" a roztoč ztrácel na celkové vitalitě.<
-----------

Ani jej nemusíš trávit, on má zřejmě i z tohoto důvodu své cykly.
Po 2002/2003 nikdo nevyhlásil chem válku a stejně jsem jej na podzim na podložkách neviděl. Pak postupně přibýval.
Po 2007/8 zmizel i tam kde se nenatíralo.

Prý je to možná strategie parazitů. Není to z mé hlavy.

Kdyby se moc množily, tak by zlikvidovali hostitele.
Takhle v cyklech u nich dojde k příbuzenské plemenitbě v období, kdy je jich málo. Některé linie logicky zdegenerují a ty co přežijí protože mají lepší gen.fond se postupně rozrostou a pak jak je jich dost, tak začnou horizontálně přenášet a kříží se vyselektované linie a vzniká nám zase o něco lepší generace.

A tak je to perioda za periodou.
Právě tím léčením jim to usnadňuejeme.

Nikdy je nevyhubíš na nulu a včely se rojí, čas od času nějaký roj přežije i s roztoči a můžeš se stavět na hlavu, prostě ve tvém okolí na 1km daleko, je spousta volně žijících včelstev. A roztoči v nich mají dost času. :-)

No a jestli ten jeden co ti přežije u tebe zimu není zrovna odolnější na používané chemikálie je otázka.

Karel

Toto vlákno vzniklo jako reakce na můj příspěvek a tak si dovolím reagovat. S většinou vašich názorů a pozorování souhlasím.
Včela reaguje na změnu podmínek a včelař svými zásahy včelu šlechtí (někdo používá pojem řízená či zrychlená evoluce) podle svých potřeb. Stejně i VD se vyvíjí a přizpůsobuje změněným podmínkám (léčiva, chování včelstev, zásahy člověka, ...).
Vzhledem k zavčelení naší země je i vysoká koncentrace VD a i migrace VD je značná. Nelze proto očekávat degeneraci VD jako u uzavřené množiny myší. Naopak budou vznikat nové linie VD a ty nejživotaschopnější přežijí.
Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka.

"Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka."

Já myslím, že za 20 let bude v první řadě nouze o kvalitní léčiva. Současná vysoce účinná chemická léčiva totiž nikdo nevyvinul na varaózu. Včelařští výzkumníci pouze převzali osvědčená léčiva, která se s úspěchem a ve velkém množství používala na roztoče jinde. Z toho plyne i nízká současná cerna těch léčiv, nejsou v nich náklady na nějaký výzkum a vývoj. V budoucnu to tak nebude a nová účinná léčiva, pokud budou objevena, budou o to dražší.
Včelstva budou menší a na úkor medného výnosu se bude zavádět v létě přestávka v plodování, pokud agresivita roztoče a případných virových nákaz a dalších stoupne natolik, že dnešní co nejsilnější včelstva s celoletním mohutným plodováním budou VD pravidelně poškozována a ničena i přes léčení nebo bude jejich léčení hodně drahé.
Rojit se asi víc nebude, chytit a usadit jeden každý roj znamená hodně práce a vyplatí se i v budoucnu jen včelařům s pár včelstvy a to ještě těch, co u těch včelstev mohou denně být. Proti nějakému dělení včelstev přes oddělky a podobně.

Pokus na myších, který jsem uvedl je samozřejmě modelový příklad a u nejpočetnější skupiny ( pět párů) pokus trval přes dva roky. A měl nás naučit, kam se dostanem, když u plemenitby nebudem používat hlavu. Pokud by se teoreticky mělo něco podobného projevit u roztoče tak při disciplíně ošetření bych to odhadnul na minimálně patnáct let. Vypadá to číslo hrozně a v plošné praxi je to nemožné. Ale když čtu, že roztoč je tu třicet let, tak je to spíš o trpělivosti bojovat. Za těch osm let co se nějaké selekci věnuji jsem u včelstev přece jednu změnu zaznamenal, kromě nízkeho spadu se zmenšila síla zimujícího včelstva. Na začátku jsem měl včelstva, která v prosinci seděla na 7 uličkách teď mám včelstva, která obsedají tak 5 uliček. Zimují slabší, ale na jaře to velmi rychle doženou a na řepku jsou o stejné síle a snůška se nezměnila. Aleš